Kdo zná tento keřík, možná okamžitě zpozorní, neboť je všeobecně známá pravda, že doba řezu této dřeviny náleží době těsně po odkvetení. Když se pozorně zadíváte na fotografii, poznáte z ní, že květy vyrůstají z loňských výhonů. Proto se běžný řez provádí hned poté, co rostlina odkvete, aby do podzimu stihli narůst ještě nové výhony. Tento řez dokonce lze provádět jenom jednou za pár let, v touze rostlinu zmladit a vdýchnout ji nový život. Při tomto letním, zmlazovacím řezu se rostlina řeže hodně radikálně nízko nad zemí. Tento zásah má ovšem na svědomí příliš bujný růst výhonů nových. Snadno se může stát, že nových, jinak vlastně velmi hodnotných výhonů může být až moc. Jestli nastane taková situace, v předjaří, nebo začátkem jara vajgélii velmi prospěje další řez. Tentokrát se ale neřežou nad zemí všechny výhony a ani se nezkracují. Jenom velmi jednoduše se část těchto výhonů zcela odřeže a zbylá část se ponechá. Tímto zásahem se docílí toho, že zbylé výhony dostanou od kořenů více vody i živin a že také do nich přijde i více slunce. Tyto dva aspekty vlastně znamenají pro rostlinu lepší vyhlídky na bohaté kvetení a zdravý růst.

Foto č. 1 – vajgélie v květu

Foto č. 2 - Tato vajgélie byla radikálně před rokem zmlazena. Reagovala bujným růstem nových výhonů. Pohled na stejnou rostlinu před zásahem a po něm.

Foto č. 3 - Stejná rostlina při pohledu shora. Vlevo před zásahem, vpravo po něm.