Zelenina z předpěstované sadby
Pěstování zeleniny na našich zahradách je běžné. Chuť rajčat vypěstovaných na zahradě a sklizených ve správné době je natolik silnou motivací, že nelitujeme práce s přípravou půdy a neustálým bojem s chorobami a škůdci. Předpokladem dobré sklizně je ale také zdravá sadba.
Předpěstování sadby se používá u zeleniny citlivé na teplotu nebo u zeleniny, která má dlouhou vegetační dobu a pozdější výsev by způsobil, že konzumní orgán by nedozrál nebo by se vůbec nevytvořil. Sadbu předpěstováváme u raného salátu, plodové zeleniny, bulvového celeru a košťálovin.
Sadba musí být zdravá, má mít silný a pružný stonek, dobře vyvinuté kořeny, dostatečný počet sytě zelených list. Sadba nesmí být vytáhlá, tenká, s malým počtem listů.Tyto požadavky splňuje balíčkovaná sadba.
Předpěstovanou zeleninu vysazujeme nejčastěji na jaře, ale můžeme vysazovat po celou dobu vegetace. Při jarní výsadbě vysazujeme co nejdříve, jakmile to dovolí stav půdy a počasí. Nejdříve sázíme raný salát a kapustu, po nich rané zelí, kedlubny a květák. Koncem dubna a v květnu sázíme celer, papriku a rajčata. Koncem května poloranou zeleninu a letní květák, v červnu a červenci zimní kultivary zelí a kapusty, pak pozdní květák, modré kedlubny, kapustu růžičkovou, kadeřávek a letní salát. Koncem léta můžeme vysazovat rané kultivary zelí, kapusty, květáku, kedlubnu a salátu a koncem září zimní salát.
Půdu pečlivě připravíme – na podzim půdu zoráme (zryjeme) a podle požadavků zeleniny na organické hnojení zapravíme chlévský hnůj. Necháme přes zimu uležet a na jaře provedeme pečlivou úpravu půdy – srovnání povrchu, jemné uhrabání. Příprava půdy se týká skleníku, fóliovníku i záhonu na venkovní ploše. Do skleníku sázíme raný salát, papriky, rajčata – tyčková, hadovky i salátové okurky, kedlubny. I fóliovník je vhodný pro pěstování tyčkových rajčat, paprik. Venkovní záhony využijeme pro pěstování celeru, košťálovin, keříčkových rajčat, salátu, kedlubny, růžičkové a kadeřavé kapusty.
Sázíme ručně pomocí sázecího kolíku nebo sázecí lopatkou a po výsadbě musíme dostatečně zalít. Hloubka výsadby záleží na konkrétním druhu – mělce vysazujeme salát, celer a kedlubny, středně hluboko květák, kadeřávek, růžičkovou kapustu či papriku, nejhlouběji pak rajčata. Ta můžeme i trochu více „utopit“ v půdě, protože z nadzemní části vyrostou další kořeny; čím více mají rajčata kořenů, tím lépe přijímají vodu a živiny.
Sazenice můžeme sázet do řádků, dvojřádků, pásů či do hnízd. Záleží na druhu zeleniny a možnostech našich záhonů.
Ing. Karla Šindelářová
Jiná Zahrada, Zahradní centrum Ústí nad Labem
