Vřesovec – ozdoba jarních zahrad
Erica známější pod českým názvem vřesovec nás potěší v době, kdy se příroda pomalu začíná probouzet ze zimního spánku. Od poloviny února až do začátku jara předvádí krásu svých květů a nejen to. Vřesovec patří mezi stálezelené dřeviny a díky různým barvám jeho olistění je estetický po celý rok.
V zahradách působí velmi pěkně, pokud sázíme více kusů od jednoho kultivaru ve skupině. Záhony doplníme několika solitérami.
Vřesovec můžeme nejen použít na zahradách ve vřesovištích, ale díky jeho nízkému vzrůstu i do skalek, na osázení koryt, truhlíků a mís. Rostliny jsou nízce rostoucí, takže se hodí i k půdním pokryvům. Ve vřesovištích je nejlépe kombinujeme s vřesy, které kvetou na podzim, jalovci, borovicemi, břízami. Truhlíky v létě osázené letničkami nám skvěle poslouží i v zimě. Do truhlíků je můžeme zkombinovat s vřesy, které kvetou na podzim a vřesovce nám rozkvetou v brzkém jaru. Jsou velice odolné vůči povětrnostním vlivům, dešti, mlze i mrazům – v truhlíku přečkají až do – 8o C, vysazené v zahradě vydrží i větší mrazy.
V nádobách můžeme vřesovce kombinovat i s dalšími vhodnými druhy, například libavkou (Gaultheria), která má přes zimu krásné červené bobule, a také různými jehličnatými dřevinami, které mají podobné nároky.
Vřesovce nekvetou pouze brzy na jaře. Existují také druhy Erica vagans a cinerea, jejichž kultivary kvetou hlavně během léta a podzimu.
Vřesovce rostou jak na slunci, tak v polostínu a ve stínu, kde ovšem špatně kvetou. Potřebují kyselý, propustný substrát. Těžší zahradní zeminy je třeba promíchat s trochou písku a rašeliny, která zajistí kyselost. Do nádob použijeme substrát určený pro vřesovištní rostliny. Na živiny nejsou obzvláště náročné a dobře nám poslouží hnojiva, které neobsahují vápník. Na podzim však už nehnojíme.
Na jaře můžeme rostliny z nádob přesadit do zahrádky a zastřihneme je pod místem, kde rostlina kvetla, kvůli kompaktnějšímu růstu.
Ing. Adam Studený
Školky Studený s.r.o.
