Abélie - keře pozdního léta

31.10.2018
Abélie - keře pozdního léta

Každá správná zahradnická encyklopedie skoro vždy začíná heslem Abelia. Abélie, navzdory tomu, že stojí na samém začátku zahradnické abecedy, ve vnímání zahradníků i zahrádkářů si nevede příliš dobře. Důvod nízké popularity abélií spočívá pravděpodobně v jediné věci – jsou málo známé. O abéliích se donedávna soudilo, že jsou to citlivé rostliny, které nepřežijí naši zimu. Možná změnou klimatu, či vznikem nových, odolnějších odrůd, tato informace dávno neplatí. Po silných zimách může namrzat, ale po ostříhání ze starších výhonků velmi rychle regeneruje. Abélie, které se pro naše podmínky hodí, se chovají jako částečně stálezelené, nebo opadavé keře. Záleží na průběhu počasí, při silné zimě se rostlina dobrovolně zbavuje lístečků, aby se sama chránila před nadměrnou ztrátou vody.

Abélie jsou zajímavé především tím, že rozkvétat začínají u nás až ve druhé polovině léta a se svými kvítky vydrží neustále zdobit jim vymezený prostor až do nástupu prvních mrazíků. Jejich květy jsou drobné, ale kvůli množství zcela nepřehlédnutelné. Ví o tom svoje i včelky a čmeláci, kteří abélie s povděkem navštěvují. Těmto neokázalým keřů se daří na slunci, v propustné, humózní, mírně vlhké půdě. V našich podmínkách můžeme počítat s konečnou výškou do 150 cm, některé odrůdy jsou menší. V teplých oblastech narůstají do větších velikostí.

Abélie - keře pozdního léta
Abélie - keře pozdního léta