Jak na to: Čas prvních výsevů
V jarních měsících vám v některých našich zahradních centrech nabídneme sadbu nejběžnějších druhů zeleniny – salátů, kedluben, květáku, brokolice, zelí, okurek, paprik či rajčat. Zanícený zahrádkář si však rád vypěstuje svou vlastní zeleninu ze semen – nebo se o to alespoň pokusí. Právě v předjaří je nejvyšší čas poohlédnout se po semenech a dalších potřebách, které budeme pro předpěstování potřebovat.
Hlavním smyslem předpěstování zeleniny je urychlení její sklizně. Většinu druhů totiž můžeme vysévat přímo na stanoviště, ovšem až v době, kdy už nehrozí pozdní mrazíky, tedy nejdříve v polovině května. Jenže než semeno vyklíčí a vyvine se z něj rostlina, která nám má přinášet plody nebo poskytovat listy, uběhnou týdny a měsíce, takže sklízet bychom mohli nejdříve uprostřed léta a některé teplomilné druhy by dokonce nemusely stihnout vůbec vytvořit plody.
Už koncem zimy proto můžeme začít s výsevem tak zvaně pod sklo. Pokud dodržíme postup, použijeme správný substrát a kvalitní semena, dokážeme si i bez vytápěného skleníku vypěstovat za oknem vlastní sadbu.
Výsevy drobnějších semen je nejvhodnější provádět do speciálních výsevních misek, které mají dvě části – do spodní vyséváme, horní, průsvitnou, misku přiklopíme a vytvoříme si tak miniaturní skleníček. Pokud každý rok nepoužíváme výsevní misky nové, je důležité ty z loňska důkladně vyčistit a vydezinfikovat, protože největším nepřítelem klíčících rostlin jsou nejrůznější houby nebo infekce, které je mohou zničit. Větší semena můžeme vysévat rovnou do malých sadbovačů nebo květináčků.
Pro úspěšné předpěstování je nesmírně důležitý také substrát. Dříve se pro výsev používala běžná zahradnická zemina, která se propařením nad hrncem s vroucí vodou nebo v troubě zbavila choroboplodných zárodků. Pak se musela nechat proschnout a prosít přes jemné síto. Dnes nám tuto práci ušetří speciální výsevní substráty, které zajišťují příznivé klíčení semen a dobrý růst mladých sazeniček. Po dobu předpěstování sazenic navíc není potřeba rostliny jakkoliv přihnojovat.
Semena vyséváme řídce a co nejstejnoměrněji. Z hustého výsevu se při přesazování rostlinky od sebe špatně oddělují, jsou slabé a vytáhlé, náchylné k chorobám. Drobná semena vyséváme přímo ze sáčku poklepáváním, aby se na osévanou plochu sypalo co nejméně semínek. Drobnější semena zatlačíme pouze do povrchu substrátu v misce, větší zasypeme tenkou vrstvou zeminy.
Výrazné časové úspory lze dosáhnout s obalovanými semeny, která jsou obalena hmotou usnadňující klíčení. Tato úprava je častá především u jemných a drahých semen, jako například u celeru, majoránky či salátu.
Takto připravený výsev opatrně zavlažíme, nejlépe rozprašovačem a vodou pokojové teploty. Pokud jsme použili výše uvedený miniskleník, překlopíme horní část přes osetou misku, v opačném případě zaklopíme misku tabulkou skla nebo přes ni přetáhneme průhledný mikrotenový sáček. Nádoby s výsevy umístíme do místnosti s přiměřenou teplotou, ideálně kolem 20 stupňů. Vodu kondenzující na krytu je třeba každý den otírat, aby nekapala do výsevu. Zavlažujeme, až když začíná povrch zeminy vysychat.
Podle druhu vzcházejí semena během několika dnů až týdnů. Jakmile dosáhnou vhodné velikosti, je třeba je přepíchat – opatrně pomocí dřívka vyjmout z výsevové misky, abychom nepoškodili kořínky, a přesadit do samostatného květináčku. Tentokrát už nebudeme vysazovat do výsevního substrátu, který by kvůli nedostatku živin rostlinkám nestačil, ale do jemnějšího zahradnického substrátu. Přepíchané sazenice umístíme opět za okno, kde je budeme pěstovat až do doby, než je bude možné vysadit na venkovní stanoviště.
