Čas pro živý plot
Uvažujete o výsadbě živého plotu? Na podzim je pro to nejlepší čas. Kontejnerované dřeviny je sice možné vysazovat v průběhu celé sezóny, výsadba v září a říjnu je však výhodnější, protože vlhčí podzimní počasí umožňuje rostlinám v ještě vyhřáté půdě lépe zakořenit.
Účelem každého živého plotu, ať už se jedná o monokulturní řadu nebo volnou skupinu různých druhů dřevin, je optické oddělení dvou různých prostorů: zahrady od ulice, terasy od zbytku zahrady, provozní části zahrady od okrasné, dvou sousedních zahrad a podobně. V zásadě si můžeme vybrat mezi opadavými nebo stálezelenými listnatými dřevinami i jehličnany – záleží na tom, zda se rozhodneme pro pravidelně tvarovaný, nebo již zmíněný volně rostoucí, který však vyžaduje více prostoru a je proto vhodný spíše do velkých zahrad.
Tvarovaná živý plot je na údržbu mnohem náročnější než volná skupina smíšených dřevin. Už od mládí je třeba jej pravidelně několikrát za rok řezem tvarovat do požadovaného tvaru a v dospělosti udržovat ve velikosti, která umožňuje jeho údržbu ze země bez náročného šplhání po žebříku či štaflích.
Konifery: funkční i v zimě
Největší výhodou jehličnatých dřevin je jejich optická neprostupnost i v zimě, takže tvoří požadovanou clonu skutečně po celý rok. Tato výhoda má však i opačnou stranu mince: protože nekvetou a v průběhu roku neprocházejí ani výraznějšími barevnými proměnami, mohou být někdy až fádní a nudné. V této roli se ocitají u nás nejrozšířenější zeravy (Thuja), které jsme si ve funkci živých plotů velmi oblíbili. Z jehličnatých dřevin se pro tvarované stěny hodí také tis (Taxus baccata), který velmi dobře snáší řez i občasné zmlazení. Protože však roste poměrně pomalu, je vhodné nakoupit rostliny již vzrostlejší, vysoké kolem 150 cm. Tisy vyžadují vlhčí půdu nebo pravidelnou zálivku, alespoň v mládí.
Listnaté dřeviny: harmonie barev
Bohatší výběr dřevin pro tvarované živé ploty najdeme mezi listnáči. Asi nejoblíbenější je habr (Carpinus betulus), který bez problémů snáší řez a pokud vyřešíme problém s údržbou, můžeme z něj vypěstovat i vysoké stěny. Na podzim jeho listí zlátne, později hnědne a částečně vydrží na keřích i v průběhu zimy. Stejnou vlastnost mají i buky (Fagus sylvatica), které jsou však také vzrůstnější a do živých plotů se proto používají méně často.
Do vyšších plotů se hodí také ptačí zob (Ligustrum) s drobnějšími lístky, vonnými bílými květy a atraktivními černými plody. Některé kultivary mají plody bílé. Podle kultivaru mohou být ptačí zoby opadavé, částečně či zcela stálezelené.
Dříve se tvarované živé ploty vytvářely také z pámelníku bílého (Symphoricarpos albus), jehož atraktivní „praskací“ bílé kuličky patřily k oblíbené zábavě dětí. Vzhledem k jeho expanzivnímu růstu se však dnes používá jen výjimečně, případně se využívají méně se rozrůstající kultivary.
Neprostupné bariéry pro člověka i psy mohou vzniknout z trnitých dřevin, pozor však na úrazy dětí. Zvolit můžeme hlohyni šarlatovou (Pyracantha coccinea) s bílými, oranžovými nebo červenými plody, dřišťál (Berberis), který může mít podle kultivaru tmavě červené, zlatě žluté nebo zelené listy a na podzim vytváří různě velké červené nebo modré plody, případně cesmínu (Ilex) s trnitými listy.
V článku jsou uvedeny pouze nejčastěji používané dřeviny, výběr je však mnohem širší. Využijte bohaté podzimní nabídky a přijďte si do našich zahradních center vybrat dřeviny pro váš živý plot.
